Marshall MA50 – low end zesilovač britské legendy 14.7.2010 - Kategorie: Zesilovače Jistě jste v poslední době zaznamenali, že cena některých lampových aparátů klesla na velmi přijatelnou mez. Místo třiceti, čtyřiceti tisíc se tu vyrojilo hned několik aparátů, které se vešly do dvaceti tisíc s skoro atakovaly desetitisícovou hranici. Ani Jim Marshall však neztrácí čas a reaguje na požadavky trhu novou sérií, ve které najdete celolampové aparáty za velmi přijatelné ceny.

K testu se mi dostalo kombo MA50C, tedy slabší bratříček, kterému oproti „plnotučnému“ bráchovi chybí dvě lampy ve výkonovém stupni a je osazen pouze jedním dvanáctipalcovým reproduktorem.

Vzhled

Nedávno jsme na fóru vzpomínali, že Marshall dlouhodobě nepřekvapuje svým relativně fádním designem. Na druhé straně jsme se ale shodli, že je to prostě taková klasika, pevná jistota, která nezklame. A je to tak i v tomto případě. 
Kombo má „otevřenou“ konstrukci, respektive v zadní desce má jednak „žábra“ a jednak kruhové průduchy. Navíc zadní deska je horní části asi o dva centimetry kratší než výška prostoru pro reproduktor. Přes tyto různé otvory lze vidět jednak lampy, jednak reverb přišroubovaný ke dnu komba a taky použitý reproduktor – Eminence AX-75.
Přední straně, samozřejmě jako vždy, dominuje velké bílé logo Marshall a ovládací panel se zlatým podkladem v horní části. Průzvučná tkanina je jemná, černá. Celé kombo je potaženo černou koženkou, hrany jsou chráněny platovými krytkami, v bocích celé “bedny” najdeme masivní úchyty pro nošení komba, na horní straně pak jednoduché madlo.

Ovládání

Zesilovač má dva kanály s oddělenými korekcemi (basy, středy, výšky). Oba kanály mají vlastní Volume, zkreslený kanál má ještě ovladač Gain. 
Tento ovladač plus další zajímavý knoflík “Crunch Balance” a přepínač Boost, vytvářejí jakýsi třetí “pseudo kanál”. Jasně, že to ve skutečnosti s kanálem nemá nic společného, ale je to v podstatě třetí zvuková varianta, do které lze zesilovač přepnout v jednom čase. V podstatě je to zkreslený kanál se sníženým Gainem. Pomocí přepínače Boost jsme tedy schopni přepínat kanál mezi hi-Gain zvuky a Crunchem, přičemž právě Crunch můžeme podle potřeby přiostřit nebo mu ubrat síle.

Master sekce pro celý zesilovač už další volume neobsahuje, ale disponuje ovladači Presence (vyšší středy) a Resonance (hloubka). Výrobce šalamounsky tvrdí, že je dobré je nastavit s ohledem na aktuální hlasitost (jinak při vyšším volume, jinak při nižším). Nečekejte, že Rezonance zapínají nějaký extra-brutal přídavný basreflex, na mě působil tento ovladač opravdu jako korekční – k doladění zvuku. Zato Presence samozřejmě mají výrazný vliv na celkový zvuk. Posledním knoflíkem v Master sekci je Reverb – ovladač pro klasický pružinový dozvukový efekt.
Jinak na předním panelu samozřejmě najdeme Power/Standby, vstupní jack, přepínače kanálů +přepínač na Boost režim, indikační led...
Zadní panel obsahuje výstupy na externí boxy, Send a Return pro paralelní smyčku (ta jde přepínačem vypnout) a konečně konektor pro připojení footswitche, který je součástí balení (což je super)

Zvuk čistý

Clean kanál nechává vyniknout charakter single snímačů, které zvoní tak jak mají a tato zvonivost je výraznější něž u některých jiných zesilovačů, kde stejná kytara zněla tupěji. Přivítal bych více basů, nejen proto že o kus dál stojící Marshall box 4x12 jich vyprodukoval více, ale i hlavně proto, že menší Roland kombo mělo v basech rovněž velkou rezervu. Ale zase na druhé straně zvuk Marshalla byl oproti Rolandu mnohem čistší a hlavně teplejší, jiskrnější (což by mělo fungovat ostatně vždy při porovnávání lampového zesilovače a modelingového). Když jsem hrál na MA50C jednotlivé tóny a porovnával s jinými lampáči, neslyšel jsem až tak markantní rozdíl, který bych byl schopen jednoduše popsat. Nicméně v momentě, kdy se jednalo o jednotlivé tóny z nějakého akordu, který jsem zrovna na hmatníku držel a projížděl střídavě jednotlivé struny, zdál se mi zesilovač hodně konkrétní.
S kytarou přepnutou na humbucker kreslí aparát při malé hlasitosti jen při velmi razantních úderech. Zvýšením Volume získává zvuk při vyšší razanci jemné nakreslení. Velký klad vidím v tom, že razantní údery se od těch jemnější odlišují nejen jiným zkreslením, ale hlavně jinou úrovní hlasitosti. Preamp XYZ zapojený o kousek dál tuto vlastnost neměl a hlasitost byla pořád na stejné hladině bez ohledu na to, jak silně jsem drnkal. Takže na čistém kanálu tohoto Marshallu jde vidět velmi dobrá dynamika.

Zvuk zkreslený

Na MA50C nejde hrát potichu. Zesilovač jsem měl „na dvojce“, což představovalo hranici únosné pokojové hlasitosti a musím říct, že jsem byl trochu zklamaný. Marshall měl totiž v tuto chvíli hodně pilovitý, zrnitý, rozervaný, suchý zvuk. Lampy v něm sice cítit byly, ale nebylo to úplně to pravé ořechové.
Až na trojce/čtverce začal zesilovač chytat ten správný drive. Pilovitost ustoupila, zvuk se stmelil (nikoli „slil“) a zesilovač začal pěkně hřímat. Sóla zněly pěkně dravě. Takhle se dá vlastně hodnotit celý zvuk. Dravost. V poslední době s oblibou charakterizuju palm mutingové pasáže jako „džadžování“. Neřekl bych ale, že zrovna MA50C „džadžuje“. Takový zvuk třeba dělá Marshall Valvestate, který jsem měl rovněž u testu. Jeho zvuk sice džadžoval, ale byl hodně plochý. MA50C měl ve stakátech spíše takovou burácivější příchuť. No a v beglajtech zase zněl krásně řízně.
Jenže síla MA50C není jen v higainu. Vyhrát si můžete právě s crunchovými zvuky. Crunch balance a potažmo Gain vám to krásně umožní. Ležérně zahrané tóny s malou mírou zkreslení, které přecházejí do ostrých, nakreslených tónů pak nejsou problém.
Nechci zapomenout ani na reverb. Osobně mám rád, když je na aparátu přítomen opravdový fyzický reverb. Marshall jej do některých svých aparátů dává a tahle ozdoba jak zkresleného tak čistého zvuku není nikdy na škodu.

Závěr

Myslím si, že aparát se Jimovi povedl. Dobrá kvalita za levnou cenu – co víc si můžete přát ? Radím ale opravdu v obchodech zkoušet při vyšší hlasitosti, aby jste se dostali k tomu pravému britskému zvuku. Mimochodem, po pár prvních akordech se mi hned vybavily riffy kapely Tublatanka z období alba „Ja sa vrátim“. Zesilovač je poctivě provedený, kontrola Gainu na „pseudo crunch kanálu“ se může projevit jako výborná vychytávka. Jinak myslím, že aparát je opravdu univerzální, protože umí jak higain tak opravdu umí vytvořit i nakřáplé zvuky, které zrovna metalisti nevyužijí, ale příznivci jiných stylů ano. Jinak při srovnání s Valvestatem série 8000 (který byl cenově také výhodný v poplatné době) je opravdu krásně vidět, jak by měl znít zesilovač. Ta jedna lampa v předzesilovači Marshalla 8100 nenahradí 3xECC83 + 2xEL34. Dynamika, prohřátí zvuku, reakce na údery – to vše je na MA50C úplně jiné (= lepší).

Poznámky :

K testu zapůjčila firma PMC.

Při testech byl využit tento gear : Hot Soloist, Roland Cube80, BlackHeasrt BH15H, Tubescreamer clon (Electronic Orange), Boss DS-1, Boss SD-1, kabely Gotham, kytary BCRich (Beast V KK, Bronze Warlock),  LeeHooker, Fokus,...